Aktuality - Montáže, montáže, tam se všechno ukáže II
Michal Kučera
Obr. 1
|
|---|
Nedílnou částí montáže je návazec. Je to často podceňovaná byť často klíčová součást koncové udice. Hlavními požadavky na návazec
jsou poskytnout přirozené předložení nástrahy, nebránit v jejím pozření, být nenápadný, umožnit zaseknutí ryby a odolat jejím náporům
při zdolávání. Vypadá to sice jednoduše, vtip však je v tom, že některé vlastnosti návazců si s těmito požadavky protiřečí. Např. poddajný
návazec z pletené šňůry může umožňovat dokonalou prezentaci nástrahy, na straně druhé díky této poddajnosti může kapr snadno vypudit
nástrahu i s háčkem. To se mu u krátkého tuhého návazce podaří jen stěží, pokud se však nástraze nevyhne právě pro to, že se na tomto typu
návazce chová nepřirozeně …
NÁVAZCE
Když jsme o tomto tématu diskutovali na MRKu, většina dotazů směřovala
k délce návazců, méně už k použitému materiálu. Délka návazce může mít
opravdu zásadní vliv na tom, jestli se vůbec podaří rybu zaseknout a následně
úspěšně dovést do podběráku. Na mnoha vodách a v mnoha situacích může stačit
standardně používaná délka kolem 25ti cm, ale … ! Čím obtížnější je voda, na
které chytáte a čím větší jsou vámi lovené ryby, tím obtížnější je volba
návazce. Čím méně budou ryby ochotné k záběru, tím dokonalejší musí být vaše
koncová udice včetně návazce. Podíváme se na to více zblízka.
Návazce lze podle délky, pokud to velmi zjednoduším, rozdělit do tří
kategorií. Krátké do 15cm, středně dlouhé mezi 20 – 35cm a dlouhé nad 40 cm.
Nejprve ozřejmím jejich výhody a nevýhody. Krátký návazec má samozřejmě
velkou výhodu při nahazování, neboť klade ve vzduchu minimální odpor a nemá
takovou tendenci se zamotávat. Je velmi účinný tehdy, když ryba nasaje
nástrahu z bezprostřední blízkosti. Návazec se okamžitě napne, háček natočí a
velmi pravděpodobně skončí zabodnutý ve spodním pysku. Problém může nastat v
případě, pokud bude kapr nasávat nástrahu z větší vzdálenosti a návazec bude
natažený směrem k němu. Háček pak bude buď špatně zaseknutý, což může vést k
následnému vyháknutí ryby, nebo se nezasekne vůbec, protože mu to krátká
délka návazce neumožní. Jestliže vám často padají ryby nedlouho po záseku,
mohou být na vině právě příliš krátké návazce. Při opatrném zkoumání navíc
může ryba poznat, že nástraha nemá na rozdíl od návnad takovou volnost, chová
se nepřirozeně a pak se jí pravděpodobně vyhne. Tento problém může nastat i
při použití středně dlouhých návazců, zvlášť v případě velké ryby. Dlouhé
návazce v tomto ohledu nabízejí kaprovi mnohem přirozeněji se chovající
nástrahu. Ryba pak může podlehnout přesvědčení, že z této „potravy“ na ní
nečíhá nebezpečí a pak ji bez obav nasaje. Nevýhody dlouhých návazců jsou
následující. Horší letové vlastnosti, větší možnost zamotání za letu a také
prostor (myšleno časově), který dávají rybě na zkoumání nástrahy. Dlouhý
návazec jí na rozdíl od krátkého přeci jen umožňuje nasát nástrahu, aniž by
došlo k jeho natažení. Pak bude záležet jen na tom, zda se háček zachytí při
přemísťování ryby nebo vyplivování „podivného sousta“ z tlamy.
Obr. 2
|
|---|
Volba délky návazce je tedy hra s časem a chytrostí kapra. Je to hra i s
vaším sebevědomím, neboť to je pro konečný úspěch také velmi důležité –
musíte prostě a jednoduše věřit tomu, nač chytáte, bez toho to nejde. Já
věřím krátkým návazcům pro plovoucí boilie (pop-up), středně dlouhým pro
nezkušené ryby a delším nebo naopak velmi krátkým návazcům pro zkušené velké
ryby na obtížných vodách. To je jen pár příkladů, samozřejmě, někdy sahám,
vzhledem k okolnostem, ke kompromisům nebo různým úpravám. Pokud budu chtít
nahazovat okolo nebo za hranici 100 metrů, určitě si nevyberu návazec přes 30
cm, při chytání v trávě návazce spíš zkracuji, v hlubokých nánosech naopak
prodloužím. Snažím se také všímat ostatních rybářů, jakou délku nejčastěji
používají a pak zkusit něco, na co nejsou zdejší ryby zvyklé.
Co se týče návazcového materiálu, opět to zjednodušeně rozliším na
pletené, monofilní a kombinované návazce. V dnešní době jsou nejoblíbenější
pletené návazce. Ne každý už ale ví, v čem se mezi sebou liší. Některé se
např. vznáší (Silkworm) a jsou tak vhodné pro plovoucí nástrahy, jiné jsou
neutrálně vyvážené a hodí se např. do travin nebo slabých nánosů (Merlin),
další jsou těžší než voda a hodí se tak pro čisté dno (SuperNova) a některé
zas mají vysokou odolnost proti oděru (QuickSilver) a uplatní se nejlépe ve
vodách se spoustou vázek. V možnosti přizpůsobení prostředí tedy pletené
návazce přímo vynikají. Většinu jejich nevýhod přitom lze odstranit.
Vzlínavost lze eliminovat aplikováním plastického tmelu DropEm (foto č.1).
Návazec pak dokonale kopíruje dno. Přílišná ohebnost jde odstranit ztužením
části nebo celého návazce vteřinovým lepidlem. Zajímavou skupinou jsou
návazce kombinované (foto č.2). Lze je vytvořit buď spojením dvou odlišných
typů návazců (např. SuperNova s Multistrandem či Silkworm s nějakým tuhým
monofilem) nebo sloupnutím vrchního povlaku ze speciálních vícevrstvých
materiálů (SnakeSkin, SnakeBite či SuperMantis). Vrchní část (u obratlíku)
většinou bývá tužší nebo alespoň odolnější, jemnější spodní část (Multistrand
se ve vodě rozprostře jak pavučina) má umožnit co nejnápadnější prezentaci
nástrahy. Někdy se ale naopak ztužuje koncová část (u háčku), aby se dosáhlo
AE (Anti Eject - zabraňující vyplivnutí) efektu. Monofilní návazce zná každý
a tak jen krátce. Výhodou jsou menší sklony k zamotávání a určitý stupeň
tuhosti, který znesnadňuje kaprovi vyplivnout již jednou přijatou nástrahu z
tlamy. Kromě klasických vlasců lze použít i extra tuhé monofily (Amnezia),
které tento efekt ještě zvýrazňují.
Obr. 3
|
|---|
Při rozhodování jaký typ zvolit je opět důležitá důvěra ve vámi
zvolenou variantu, stejně důležité může být to co jsem uvedl na konci
předminulého odstavce – k úspěchu může napomoci pouhé odlišení od běžně
používaného standardu. Jestliže všichni používají pletenku, použijte monofil
(klasický vlasec), pokud chytají na krátké tuhé návazce, použijte delší
poddajný z nějaké vhodné pletené šňůry. Mějte také na paměti, že různé
materiály jsou různě odolné proti oděru a tak na vodách s častým výskytem
vázek nebo mušlových polí tomu přizpůsobte svoji volbu.
8.1.2003
Michal Kučera
|